biografie / hudba / knihy | kalendář / projekty / video / kontakt |
Úterý 03. 12. 2002 Vstával jsem před sedmou, což se mně ani mému tělu nelíbilo. Hráli jsme ve školce v Bystrci a v centru Brna. Pršelo a nebylo moc vlídné počasí, ale nějak mi to nevadilo. Po obědě jsem šel dělat rozhovor do časopisu Kult se dvěmi prima reportérkami a pak ještě jsme probírali s Mohsinem jeho nové CD a jak a proč a kde ho vydat. Po cestě domů jsem si koupil špunty do uší (konečně) a spray pro psy- stříká se to na el. kabely, aby to psy nekousali - prý je to strašně hořké a psi to ucítí i v žaludku (Betyna to ovšem líže o 106 a viditělně jí to chutná....). Doma jsem telefonoval, psal další rozhovor o Bezmocné hrstce a tak. Teď jdem s Jitý na večeři tak dobrou chuť. Pondělí 02. 12. 2002 Dnes jsem se vzbudil v 10. To je výkon! To už se mi dlouho nestalo, ale celý týden k tomu spěl - k nějakému pořádnému vyspání. Telefon jsem nechal zapnutý celou noc a byl na záchodě. Na něm byla zpráva: přijď v 10 nebo v 10:30. Alice. Tak jsem začal pospíchat, protože před dvěma dny jsem se objednal k Alici na masáž zad, kteréžto mě už týden bolely. V 10:30 jsem skutečně ležel na masírovací lavici a Alice mi odblokla asi 7 bloků (rupalo to ve mně jak ve starém kostlivci). Doma jsem se pak naobědval, vyřídil poštu a telefony a šel jsem zařizovat do města - banka, knihovna a také jsem měl sraz s Míňou. Přišel jsem domů ve 4. Betyna kousala jak divá, tak jsem zas telefonoval a umyl nádobí. V pět jsme šli ještě jednou do města, protože jsem zapoměl půlku věcí koupit. Večer jsem pak komponoval hudbu do hry Davida Jařaba. Přes den mi to moc nešlo, protože to mělo být depresivní a já se cítil docela dobře. Ale teď večer to bylo lepší - mimo to se mi večer nejlépe pracuje - tedy komponuje. Už toho mám hodně, ale nevím, jestli se to stihne nahrát. Zatím to nemám v notách, jen v PC a taky nemůžu sehnat trumpetistu. Pan Hnilička nebere telefon... Je jedenáct, tak jdu s Betynou, protože Jitka už odpadla a já jsem slíbil, že dnes s ní půjdu v noci vyjímečně já. Tak pa. Beru sáček a jdu se venčit... Neděle 01. 12. 2002 Chtěl jsem vstát kolem osmé, ale protože mi v noci nebylo dobře, budil jsem se a potil, probudil jsem se v 9.15. V 9.30 jsem měl být u JAMU vyzvednout bicisty s nástrojema a jet do studia. Nechápu, jak, ale stihl jsem to přesně a to jsem si dělal džus, svačinu a čaj do lahve od Dobré vody. V deset se začla nahrávat skladba Katky na album Hudbaby. Měl jsem to trochu kontrolovat a korigovat. A myslím, že má účast nebyla od věci, i když jsem ke konci přehlédl (přeslechl) chyby v partu bubnu a nebýt kontroly jednoho z bicistů, měla by to Katka na desce jinak než v notách. Po jedné jsem byl doma, šli jsme s Betkou, protože bylo hezky a dokonce jsem ani nešlápl do žádného hovínka. Pak jsem obědval, volal a psal muziku. Kolem půl šesté jsme vyrazili do Chrlic - ke známým - kde byly děti, které si hned oblíbily Betku a kde se už peklo vánoční cukroví (já jsem se vedle v pokoji díval na seríál Detektiv Colombo, protože miluju herce Falka). Pak jsme se stavili ještě u Hniličků, kde jsem dostal bramborový salát. Teď je skoro jedenáct a jsme už doma. Ještě si jdu číst a chci si udělat malý program úkolů na zítra, tak dobrou. Sobota 30. 11. 2002 Myslel jsem, že to bude odpočinkový den, ale splnilo se mi to jen částečně. Vstával jsem sice v půl desáté, ale už od rána jsem myslel na to, jak zorgonizovat koncert Bezmocné hrstky ve Flédě tak, aby jsme vyšli s penězma. Je to sice za 14 dní, ale už by měly vyset plakáty atd. Nic není a to může být prů... Psal jsem také hudbu do toho představení pro Divadlo komedie do Prahy. Po obědě jsem jel do Europamobel se podívat, jestli tam nemají nějakou dobrou a zároveň levnou židli ke stolu, ale nic zajímavého jsem tam neobjevil. Mám radši Ikeu, a tam jsem si jednu židli vyhlídl, ale je na mě drahá. Po cestě jsem se stavil v oblíbeném Hornbachu a podíval se tam na video o vychovávání psa. Ve skutečnosti to bylo reklamní video ke granulím, ale i tak tam bylo plno zajímavých věcí. Trvalo asi 20 minut. Koupil jsem tam nějaké věci a pak jsme jeli nakoupit do Tesca. Udělali jsme snad historicky největší nákup - 4 plné kabely. Kupovali jsme na celý týden - pečivo do mrazáku, pak mražené ryby, ovoce - pomeranče na šťávu, jedno mango, mandarinky, zeleninu - lilek a okurky, dárky na Mikuláše, víno (které mě uklidňuje), hrozinky...Doma jsme se najedli a usoudil jsem, že je čas na relaxaci, tak jsme se dívali na film. Teda nakonec jsem se díval jen já. Jitku zaměstnávala Betyna. Teď je po desáté večer a jdu ještě něco pracovat - vzdělávat se a psát hudbu. Zítra jedu ráno do studia (měl bych se trochu připravit...) a tak. K obědu jsme měli špenát s těstovinama a tuňákem, k večeři těstoviny na sladko se strouhanou, tvarohem a cukrem. Teď piju víno a chci mít dovolenou. Ale už brzy budou vánoce, tak si ji užiji. Howgh! Čtvrtek, pátek 29. 11. 2002 Ve čtvrtek jsem brzy vstal a jel hrát koncerty pro děti. Pak jsem pospíchal na vlak a odjel eurositem do Prahy. Měl jsem schůzku s Davidem Jařabem a s Michalem v Divadle Komedie. Když se nám nepodařilo nastartovat Cd přehrávač a mixpult, odjeli jsme k Davidovi domů a ještě konzultovali hudbu k jeho představení. Po šesté jsme vyráželi autem z Prahy, ale všude byly hrozné zácpy. Udělalo se mi nevolno a musel jsem se půl hodiny procházet. Dojeli jsme do Brna až po desáté (ještě jsme stavěli -nebylo mi dobře...) a šel jsem venčit Betynu (to mi trochu pomohlo). Dnes ráno (v pátek) u nás byl kominík a řekl nám, že máme narušenou vložku v komíně (sousedi nad náma se navrtali do našeho komína) a tudíž nesmíme topit, dokud se to znovu nevyvložkuje. Ti sousedi nemají peníze, tak to asi nezaplatí... Družstvo by to zaplatilo, ale zvedlo by nám nájem... ještě nevím, jak to budeme řešit. Topíme zatím elektrikou a v pondělí se uvidí. V 9 jsem byl plavat, ale přeplaval jsem bazén jen jednou. Měl jsem plavecké brýle a můj strach z hloubky se ještě zvýšil (když jsem pod vodou uviděl klesající dno), místo aby se změnšil. Nevím, co s tím. V 10 jsem domlouval spolupráci s jednou videofirmou a pak, po obědě jsme jeli s Betynou na očkování. Ani nepípla a teď spí. Do 6.12. mám napsat asi 50 minut hudby... jdu se na to vyspat! Středa 28. 11. 2002 Celý den jsem v mysli měl večerní koncert. Přemýšlel jsem, co vše je ještě třeba udělat. Ráno jsem byl učit na JAMU, ale zrušil jsem to, protože přišli jen dva studenti. Místo toho jsem ještě dal pár plakátů na zbylá prázdná místa. Doma jsem si pak ještě přehrával repertoár a přeříkával text. Kolem čtvrté to všechno vypuklo. Ve Flédě byl zmatek a vše se jaksi posunulo. Vyvstaly problémy, o kterých radši nebudu hovořit - ani jsem je neřešil já, ale Michal a nezáviděl jsem mu. Jen jsem něco zaslechl a už mi bylo špatně - byl jsem nervní z toho, že něco není v pořádku a že věci, co platily, už neplatí. Zkoušel jsem se všemi účinkujícími a pak přišla další kapela (špatně se fléďané domluvili) a chtěli zkoušet na stejném pódiu. Původně měli hrát jinde, ale opět špatná domluva... Problém - my jsme chtěli zkoušet, oni chtěli zkoušet. Nakonec chudáci neměli možnost, protože lidi začli chodit do sálu. Šel jsem do šatny se koncentrovat, převléknout a vůbec připravit a zklidnit (po 4 hodinách zkoušení a dohadování), ale: tam byla ta druhá kapela a tak jsem za zvuku kontrabasu a kornetu uvažoval, jak musí být člověk obrněný proti náhlým zvratům a hlavně proti "netichu". Oni za to samozřejmě nemohli. Nicméně ve 20.15 jsem vstoupil na pódium a povídal, hrál, zval hosty - všichni byli skvělí! - a ve 22.20 jsme to měli za sebou. Myslím, že se to povedlo - hráli jsme dobře, byla příjemná atmosféra, lidi byli skvělí.... Teď je čtvrtek, půl dvanácté. Byl jsem ráno hrát pro děti a teď jedu do Prahy, tak pa. Od dneška je mým snem pracovat čím dál míň. Úterý 27. 11. 2002 Úterý jsem strávil na cestách. Ráno Slavkov u Brna, kde jsem vychovával děti, aby byly schopné v dospělosti poslouchat kvalitní muziku. Pak hned s divadlem Husa na provázku (resp. jen s částí hereckého souboru) do Plzně. Obšťastňovali jsme humorem padesátku psychologů a gerontologů. Bylo to celkem fajn až na tu nekonečnou cestu. Necháváme se vozit a všichni řidiči mají ve zvyku po cestě poslouchat rádio na plný kule... Já musím sedět vepředu, protože vzadu občas blinkám, jenže tam do člověka akorát valí ten reprák... pořídím si špunty a bude to ok. Dnes se těším na ten koncert. Ještě se na to trochu vyspím... Tak brou a večer... Pondělí 25. 11. 2002 Od rána jsem v jednom kole (nebo ve třech?). Ačkoliv jsem vstával až v půl osmé, v devět už jsme zkoušeli s kkbandem v Babicích u Jardy. Přejeli jsme věci na středeční koncert a tak. Odvezl jsem Honzu-bubeníka zase domů a běžel k holiči. Když jsem si na holičském křesle vypínal mobil, zjistil jsem, že se mi třesou ruce. Tak jsem si říkal, že to je z toho, jak jsem nesl ty těžké klávesy od auta domů, protože se nedalo zaparkovat blízko - nebo, že bych byl tak nervní? Paní holička si se mnou povídala o Betyně a o svých psech, tak mi bylo postupně dobře. Když jsem ji pak po ostříhání venčil (Betynu, ne holičku), stavil jsem se v tom kadeřnictví (i když jsem nejdřív váhal, abych je tam tím nepopudil nebo zbytečně neotravoval) a oni tam byli rádi a jali se hned seznamovat. Když se Betyna vyvenčila (za 15 min), ohřál jsem si oběd, snědl ho a řpišla Míňa. Zkoušeli jsme do tří, pak přišla Žofka, zkoušeli jsme do čtyř, v pět jsem zkoušel na Provázku - do 7. Tak, teď jsme byli na chvíli s Jitý v čajovně na multidžusu a jdu si ještě přehrát věci na zítra do Plzně. Pak spím. Možná to není moc záživné - popisovat to, co se přihodilo (když se vlastně nic nepřihodilo). Ale mně se dnes opravdu nic zvláštního nestalo, takže píši jen v podstatě o práci. Snažil jsem si z ní udělat zábavu a nebrat to moc vážně, abych nebyl nervní, ale moc mi to nejde. Budu se snažit dál... Jo, a fakt se podívejte na ty stránky kkbandu - www.kkband.cz, protože jsou skvělý a kdyby vám to nenaskakovalo (tak jako mně), zmáčkněte klávesu F5, jakmile se zobrazí "KKBand v přípravě".... Sobota+neděle 24. 11. 2002 V sobotu a v neděli se skoro nikdo na web nedívá. Ale přesto píšu, protože si to většina lidí může pak přečíst ještě v pondělí, kdy je návštěvnost vyšší. Včera (v sobotu) jsem víceméně komponoval a přemýšlel. Vstával jsem v půl desáté a než jsem se nasnídal a poslal sms pozvánky na koncert, bylo 11. Šel jsem na hodinku nakoupit a poslat faxem noty Zuzce Lapčíkové. Zpět jsem byl po dvanácté a byl už hotový oběd. Najedl jsem se, přečetl noviny Mf Dnes a bylo půl třetí... uteklo to zkrátka velmi rychle. Pak jsem komponoval a v půl páté jsme jeli na narozeninové párty Veroniky. Bylo to velmi příjemné a uvědomil jsem si, že jak jsem asi před dvěma lety společnost, čítající více než dva lidi neměl rád, tak že se to hodně změnilo a poslední rok příjemnou společnost vítám a potřebuji (koneckonců to, jak se člověk ve společnosti přátel cítí, si určuje do jisté míry on sám). V půl osmé jsme odjeli domů vyvenčit Betku. Jitka ji venčila a já zatím napsal jednu skladbu. Za hodinu jsme už byli zase na párty a odcházeli v půl jedenácté. Zase Betka a já ještě komponoval. Chvíli jsme si ještě povídali a pak jsem si do půl druhé četl. Dnes je neděle a Betka se přes noc 4x vyčůrala a 2x vykakala v kuchyni na lino. Zřejmě nějaký krok zpět v její výchově nebo stres nebo něco snědla, vypila? Ani nic, jen prostě musí být člověk trpělivý. Já se trpělivosti učím - nejen s Betkou, ale vůbec jí (trpělivost) mám trochu nevycvičenou.... Je ráno a vypil jsem zatím čtvrt litru čerstvé pomerančové šťávy. Je mi fajn a uvažuju o nové židli ke stolu, protože z téhle mě bolí záda. Už mám jednu vyhlídlou a Jitka mi vymyslela, že si jí (tu židli) dám do daní. Tudíž si pro ni někdy koncem týdne pojedu. Po,út a středa budou hektické dny (díky přípravám středečního koncertu), v úterý jsem vlastně taky v Plzni a ve čtvrtek možná pojedu do Prahy kvůli dvěma schůzkám (skrze hudbu). Pak zas bude trochu klidu na seriózní práci.... Pátek 22. 11. 2002 Od rána jsem ok. Venčím psa a píšu skladby. V 11 zavolal Pavel Šnajdr, že je v Brně, tak jsme šli zrušit konto Bezmocné hrstky. Minulý týden mi paní řekla, že to musíme zrušit jen oba dva - oba to musíme podapsat atd. Dnes mi jiná paní řekla, že stačí jeden z nás. Pavel kvůli tomu přijel z Plzně... (je to jen spořitelna...). Členové Bezmocné hrstky se přesunuli do jiných krajů (včetně Německa a USA), tudíž němá smysl dělat koncerty. Poslední koncert BH bude ve Flédě 15. prosince abude myslím světový - a nejlepší ze všech bezmocných koncertů... V půl druhé jsem s Richardem Samkem zkoušel mou novou píseň na text Johna Donna. Mylím, že bude pěkná, romantická, ale nepřesentimentizovaná, krásná. Zazní ve Flédě ve středu na mé Mojí milé hudbě. Už se docela těším. Tak pa, jedem na čočku (jak říká Mohsin na kočku). |
designed by cekit.cz / webmaster: Indeart |